Vraťme společně eleganci do ulic <3

Blog

Přečtěte si zajímavost z retro světa nebo zjistěte, jak správně pečovat o Vaše oděvy. Uvařte si kávu, přeji příjemné čtení.

Jak pečovat o oděvy značky The Seamstress of Bloomsbury

Máte doma své první šaty, sukni nebo halenku od značky The Seamstress of Bloomsbury? Jak o ně ale pečovat?

Tato značka šije své oděvy s opravdovým důrazem na autenticitu, a to nejen u střihů, ale také u materiálů. Ty jsou vždy 100 % přírodní, často se jedná o materiál zvaný krepdešín. Krepdešín je lehká látka s jemným příčným vroubkováním. Vyrábí se z přírodního hedvábí nebo bavlny. 

Tuto metráž si nechává firma The Seamstress of Bloomsbury vyrábět na míru pomocí strojů a metod, které se používaly ve 40. letech 20. století, z toho důvodu neobsahují materiály žádná syntetická vlákna. Je tak nutné o ně pečovat šetrně, abyste udrželi své kousky od této značky co nejdéle v co nejlepším stavu.

Proto výrobce doporučuje pečovat o oděvy jako o originály tak, jak to dělaly ženy ve 40. letech. Nebojte, nemusíte si shánět valchu ani necky. Pojďme se podívat jak na to. 

Jak oděv vyprat

Doporučujeme Vaše kousky prát ručně v teplé (ne však příliš horké vodě). Jako prací prostředek se nám nejlépe osvědčilo klasické jádrové mýdlo, které je součástí většiny domácností. Oděv namočte a jemně promněte s mýdlem v rukách, můžete se také šetrně zaměřit na místa, která se podařilo během nošení ušpinit, běžně však stačí oděv pouze jemně umýt. Poté pořádně vyplachujte vlažnou vodou, dokud se nezbavíte všech zbytků mýdla a pěny. Následně oděv šetrně vyždímejte a zavěste jej na šňůru nebo ramínko a nechte zbytky vody okapat.

Výrobce doporučuje vyvarovat se při praní použití příliš horké vody a vzduchu nebo i vystavení přímému slunečnímu svitu (kvůli vyšisování barvy), vlivem horka se může krepová látka zkroutit a následně smrštit. Co když se to ale náhodou stane? I pro tento případ tu pro Vás máme záchranný návod. 

Co když se šaty nedopatřením srazí?

Pokud se oděv nedopatřením srazí, nabízí výrobce cestu, jak je možné mu jeho původní velikost vrátit. Ani tento postup však není zaručený a nemusí pomoct ve všech případech. Můžete tedy vyzkoušet tento postup:

  • Namočte oděv do studené vody s velkým množstvím aviváže a nechte působit přes noc.
  • Poté oděv opláchněte čerstvou studenou vodou a při jemném ždímání přebytečné vody oděv natáhněte na šířku a délku, jak jen můžete.
  • Následně oděv položte na plocho na ručník, aby začal pomalu schnout, ale vyžehlete jej, dokud je stále vlhký. Následně Opět natáhněte oděv v obou směrech.

Teď už víte jak na to a není to žádná věda. Pokud ale budete potřebovat s čímkoliv poradit nebo konzultovat péči o Vaše oděvy, které jste u nás nakoupili, rádi Vám se vším poradíme, jsme tu pro Vás.

Číst článek
Jak se vyvíjely podprsenky - od korzetu po push-upku

Podprsenka je dnes již nedílnou součástí oděvu ženy, pojďme se podívat je její historii. První podprsenky vznikaly už v pravěku, či starověku, my se dnes ale zaměříme na jejich moderní vývoj. 

Silueta Belle EpoqueStřihy z roku 1916Spodní prádlo 19161910

Jejich předchůdci byly korzety, které dominovaly 19. století i dobám dřívějším. O těch ale zase někdy jindy. Dnes už pro nás neodmyslitelná část šatníku, tehdy pro ženy znamenala svobodu a také změnu vnímání ženského těla. Především konec 19. století byl spjat s extrémním utahováním korzetů. Podprsenky tak začaly vznikat jednak z obav o zdraví žen a také z vůle feministických hnutí (sufražetek), které jej vnímaly jako nejen jako šněrování těla, ale také ženské svobody.  

"Když najdete břemeno ve víře nebo oděvu, odhoďte je"
spisovatelka Amelia Bloomerová

Jak to celé začalo?

Podprsenka od Herminie Cadolle

Patenty na první prototypy podprsenek vznikaly už v polovině 19. století, obecně je však jako jedna z jejích prvních vynálezkyň považována Francouzska Herminie Cadolle. Původně sloužila jako doplněk k nízkým korzetům. Svůj vynález si nechala patentovat roku 1889. 

V roce 1910 se chystala mladá 19 letá Mary Jacobová na ples debutantek. Dívka měla větší poprsí a trápilo ji, že pod jejími šaty z jemné látky se okolo dekoltu hrubě rýsují kostice jejího korzetu. Spolu se svou služebnou tak vymýšlela způsob, jakým kostice zakrýt a naopak podpořit své přednosti. Ze dvou hedvábných kapesníčků, stuh a šňůrky ušily její první podprsenku. V jejím okolí vzbudila tato novinka zájem a brzy už šila podobné variace také svým známým. Když jí pak jeden muž nabídl za ušití takové podprsenky dolar, vytušila potenciál svého nápadu. Její manžel jí však od podnikání odrazoval a později svůj patent prodala.  

Velkým posunem ve světě podprsenek pak byla 1. světová válka, kvůli které musely mnohé ženy do práce zastávat náročnou práci mužů, což v silně sešněrovaných korzetech nebylo možné. 

Vývoj ve 20. letech

Ve 20. letech pak byla moderní chlapecká postava, což samozřejmě znevýhodňovalo obdařenější ženy. Začaly tak vznikat zmenšující podprsenky, které pomocí šněrování na bocích ňadra zplošťovaly. Podprsenka již byla běžnou součástí oděvu každé ženy.

V roce 1922 si pak Ida Rosenthalová v obchodě všimla, že podprsenka sedí jedné ženě dokonale, zatímco stejný střih další ženě nesedí vůbec, ačkoliv má stejnou velikost. Vrhla se tak do vlastního podnikání a vyvinula vyztuženou podprsenku vhodnou pro ženy všech věkových kategorií. Ve 20. letech také vznikaly první kojící podprsenky. 

Podprsenka 20. létaPodprsenka 20. léta1922

Vývoj individuality v letech 30.

Ve 30. letech začalo vznikat první rozlišení velikosti košíčků podprsenek dle abecedy, konkrétně A až D, objevilo se už také regulování délky ramínek pomocí háčků nebo knoflíků. Do módy se dostal špičatý tvar poprsí, ke kterému tvar košíčků dopomáhal.

Do té doby z pravidla bílé bavlněné podprsenky zažily i revoluci na poli na materiálů. Na trhu už tak bylo možné koupit tuto část oděvu v různém barevném provedení, z různých materiálů, s gumovou výztuhou nebo třeba i push-up efektem. 

Střih ze 30. let

40. a 50. léta ve světě podprsenek

40. léta spolu s 2. světovou válkou opět zvýrazňovala ochranou a praktickou funkci podprsenek, protože bylo nutné, aby ženy opět zastávaly těžkou mužskou práci. Pro film The Outlaw byla navržena speciální podprsenka pro herečku Jane Russell, která měla pozvednout její ňadra. U žen tento vzhled způsobil poprask a její podprsenku chtěla mít ve svém šatníku každá. Při výrobě se také začaly používat dnes již běžné ocelové kostice.
Po druhé světové válce se během rozmachu v 50. letech opět zvedla poptávka po různých střizích, barvách a vzorech podprsenek, začaly se krom kojících šít také podprsenky těhotenské. Vliv Hollywoodských filmů a hvězd zapříčinil popularitu kuželových a spirálovitě vyztužených střihů, jaké nosila třeba Patti Page nebo Marilyn Monroe. 

Jane Russell                Patti page

Jane Russell a Patti Page

Nosit podprsenku 24/7?

V letech 60. se pak postupně upouštělo od používání podvazkových pásů na úkor punčocháčů, podprsenky ale zažívaly dále svou zlatou éru a reklamní kampaně dokonce doporučovaly nosit je 24 hodin denně. Výztuhy se změkčily a podprsenky už zase dodávaly prsům jemnější a přirozenější tvar než v předešlém desetiletí.

Sportovně založené ženy si během 70. let pak mohly užít vznik sportovních podprsenek, které zajistily pohodlí i podporu, zároveň ale předcházely odřeninám od ramínek nebo kostic. 

1965196870. létaSportovní Jogbra

Zde naše povídání o vývoji podprsenek zakončíme, protože Podprsenky střihů 80. let až po současnost jsou mnohým z nás již známy a střihy se už tolik nelišily od těch současných. Tak který ze střihů se nejvíce líbil Vám? Dejte nám vědět do komentářů. 

Číst článek
Móda 40. let

V předchozím článku jsme si přiblížili módu 50. let. V následujících článcích budeme postupovat po desetiletích dále do minulosti. Dnes se podíváme na módu a historické souvislosti let 40. 

Asi každému se jako první ve spojení s 40. lety vybaví II. světová válka. Ta přirozeně ovlivňovala veškeré dění a životy zúčastněných zemí. Velmi brzy začal být nedostatek všech materiálů, včetně těch oděvních. Stejně tak vzhled vojenských uniforem se určitým způsobem dostal i do světa módy. Materiál určený pro šití oděvu byl, stejně jako třeba potraviny, určen přídělem. Z počátku desetiletí bylo centrum módy ve Francii. Po obsazení Francie Německem někteří návrháři utekli do neokupovaných zemí, ti, kteří zůstali dál vytvářeli své návrhy, které se však nedostaly za hranice Francie. Už v první polovině 40. let jsme tak mohli u návrhářů z Paříže vidět první široké sukně, jak je známe z let 50. Návrhy oděvů z USA nebo Velké Británie však měly o mnoho hladší a jednodušší linii. Ve střizích byl zohledněn také výše zmíněný nedostatek materiálů. 

U nás byla první polovina 40. let ve znamení Protektorátu Čechy a Morava. Práva žen byla oproti svobodnému Československému státu během nacistické okupace potlačeny. Ženy, které do té chvíle mohly volit a být politicky aktivní i politicky vystupovat, najednou ani nesměly vstoupit do tehdy jediné politické strany - Narodí souručenství. Krom matek malých dětí byla na ženy uvalená pracovní povinnost. Tehdejší žena měla být střídmá a zároveň elegantní. Střídmost se dotýkala jak oděvu, který měla žena celé rodině přešívat, tak třeba i líčení. To mělo být jemné, a ne příliš výrazné. Naopak tomu bylo za oceánem, kde si ženy ve velkém začaly výrazně rudou barvou líčit rty, právě na znamení svobody a ženskosti. 

Silueta

Pro 40. léta je typická poněkud hranatá silueta postavy. Inspiraci k ní můžeme zahlédnou při pohledu na mužskou postavu ve vojenské uniformě. V kurzu byla silueta ve tvaru obráceného trojúhelníku, čehož ženy dosahovaly pomocí vycpávek v ramenou a nabíraných rukávů. Výrazný vrch živůtku přecházel v útlý pas a úzkou sukni střiženou těsně pod kolena. Ideálem většiny mladých žen bylo být štíhlá a vitální.

Účes

Každá správná dáma musela mít dokonale upravené a uhlazené vlasy. Ve 40. letech se ženy pomocí účesů snažily zahalovat či odvracet pozornost od domnělých nedokonalostí své tváře. Pokud například měla žena široký obličej, česala si vlasy více do výšky, aby opticky prodloužila tvar hlavy. Pokud se tvář zdála ženě příliš úzká, vytvářela objem z vlasů na bocích hlavy za ušima. Množství účesů ve 40. letech bylo opravdu velké. Vlasy se ondulovaly, nosila se pokládaná vlna a mnohý si jako první vybaví tzv. "Victory rolls". Jednalo se o prameny vlasů stočených do ruličky, která byla připnutá k hlavě. Na jedné straně tak vzniklo navršené množství vlasů, na druhé pak rulička podobná prstenci. Pozici těchto Victory rolls ženy volily podle tvaru svého obličeje. Někomu slušely sepnuté spíše na bocích hlavy, někomu zase přímo uprostřed. "Roličky" bylo možné různě stáčet a tvarovat, vzniklo tak nepřeberné množství variant účesů. Roličky v účesech získaly také na šířce a zejména ženy s kratšími vlasy pro jejich objem používaly i vycpávky ve tvaru oválků. Kdo si někdy vyzkoušel vytvořit tento účes, pravděpodobně tuší, že je k tomu potřeba dostatek času a především cviku. Ženy tak často navštěvovaly salóny, kde si nechaly vlasy stříhat i upravovat do rozličných účesů. Nejčastěji měly vlasy délku po ramena. Dalším z účesů byl například tzv. "Poodle hair", účes opravdu připomínající pudlíka. Ženy jej vytvářely sepnutím nakadeřených vlasů na vršku hlavy. Dlouhé vlasy se kvůli praktičnosti česaly do drdolů nebo splétaly do copů upevněných k hlavě.

V módě byly samozřejmě i klobouky rozličných tvarů a když bylo třeba více praktičnosti, sáhly ženy po šátku nebo po turbanu.

Oděv

Jak již bylo výše zmíněno, materiálu byl nedostatek a většina z něj putovala k válečným potřebám na frontu. K angorské vlně, do té doby oblíbené, se tak dostali pouze letci, které měla hřát při letech ve velkých výškách. Občas se tak stalo, že si žena z nouze ušila šaty třeba ze závěsů. K zajímavostem také patří, že byl omezen počet knoflíků a kapes při šití nového oblečení. Známým faktem je i to, že nedostatek nylonových punčoch vedl dívky a ženy k malování švu na zadní stranu nohou, aby je tak alespoň simulovaly.

Jedním z nejvýraznějších rysů tehdejšího dámského oděvu byly nabíraná ramena často doplněna o vycpávky. Návrháři se pro ně inspirovaly u pánských vojenských uniforem. Válka tedy krom nedostatků zasáhla svět módy i vizuálně. Ani při nedostatku materiálů však nebyly střihy strohé a nudné. I s málem látky lze vytvářet rafinované střihy. Například živůtky byly řešeny různými tvary límečků, vázankami, knoflíkovým zapínáním nebo řasením, to krom výstřihů často také tvarovalo dekolt. Ve zdobení se také objevovaly sámky, sklady nebo volánky. Přiléhavý nebo více řasený živůtek byl ukončen útlým pasem. Pouzdrové či áčkové sukně končily těsně pod koleny. Oproti 30. letům tak došlo ke značnému zkrácení, šetřilo se opravdu na každém centimetru. Méně široké sukně byly také praktičtější pro práci. Zajímavosti bylo sukním dodáno díky řaseným volánům či skladům. K praktickým záležitostem nově patřilo využívání zipu. Hospodyňky doma často napodobovaly tzv. zástěrové šaty s nabíranými rukávy od návrhářky Claire McCardell. Velké oblibě se těšily také tvídové kostýmky. Pro praktickou ženu tu pak byly dlouhé kalhoty s vysokým pasem.

Návrháři začali hojně využívat pestře barevné látky a geometrické abstraktní vzory, čímž vybočili z dosud populárních jemných béžových odstínů, případně černé a bílé. U tehdejší moderně oblečené dámy jste tak mohli spatřit výrazně žluté nebo modré tóny, které ve svých návrzích používal třeba Jacques Fath. Bavlněná plátna bývala potištěna různými vlasteneckými motivy, mezi ně patřily například i kotvy.

Výrazným návrhářem, který se na scéně módy objevil po II. světové válce byl Christian Dior. Už tehdy přišel s prodlouženou délkou sukní, které byly bohatě řasené nebo získaly objemu díky spodničkám a krinolínám. Ve svých oděvech užíval také korzetu, často všitého přímo do šatů. V poválečném světě se však jeho návrhy zdály jako mrhání nedostatkovým materiálem a Diorův styl "New Look" se dočkal spíše odsouzení a na svou slávu si musel počkat do následující dekády.  

Na fotografii vlevo vidíte původní střih ze 40. let, na barevné fotografii pak můžete vidět retro šaty Shelly, které naleznete na mém e-shopu. 

Zaujala Vás móda této dekády? Navštivte naše oddělení dámské módy. Zde můžete nalézt šaty, blůzky a sukně šité dle původních střihů ze 40. let od návrhářky Lilian Wells, známé jako švadlena z Bloomsbury. Materiál je taktéž vyroben metodikou této doby. Do rukou se Vám tak dostane autentická replika historického oděvu. 

Číst článek
Jaká byla móda 50. let

Každý milovník historické módy zcela určitě rozezná klasickou siluetu 50. let. Útlý pas, široké sukně s nadýchanými spodničkami... Pojďme si v tomto článku trochu více přiblížit módu této dekády a její historické souvislosti.

V polovině 20. století svět ukončil druhou světovou válku, která měla mnohé dopady na životy i ekonomiku. To vše se promítalo také do módy. Válkou méně zasažené Spojené státy na tom byly samozřejmě ekonomicky lépe než rozbořená Evropa. Každý si asi vybaví typickou ženu v domácnosti, vždy krásně upravenou s dokonale naklizenou domácností, a čistými dětmi a jejího galantního manžela, který zajistil celou rodinu. To byl ideál v Americe, ale co u nás? S nastupujícím socialismem bylo v československém státě podporováno, aby i žena chodila do práce a pomáhala tak budovat ekonomickou stabilitu státu a do práce se široké sukně s načechranými spodničkami nebo krinolínou příliš nehodily. Žena v Československu totiž plnila hned několik rolí. Vedle role manželky a matky to byla také role zaměstnankyně, dělnice. I zde však na spodničky přišlo. Tak jako se vším tomu ale bylo o pár let později.

Návrhy od Diora

Silueta

Vraťme se ale zpět k módě. V 50. letech došlo ve světe k rozvoji konfekce, díky které byla móda běžně dostupnější širším vrstvám společnosti. Pokud žena chtěla nové šaty, nebylo tak už nutné si je nechat ušít u švadleny. V módních magazínech této doby, které jsou nám často inspirací, nacházíme krásné štíhlé ženy s elegantní pózou i výrazem. Štíhlý dlouhý krk, úzké paže ňadra vyformována více či méně do špičky, oblé boky a ten vosí pas! Stejně jako dnes i pro mnoho tehdejších dívek byl tento ideál krásy nedosažitelný. Modelky byly velmi štíhlé a pas si často šněrovaly. V 50. letech došlo také k obrovskému rozvoji kinematografie a lidé, zejména ženy, toužily připodobnit se k oblíbené hvězdě. Asi každého napadají jména jako Audrey Hepburn, Merylin Monroe, Grace Kelly nebo třeba Elizabeth Taylor.

Siluety 50. let

Účes

Pokračujme hezky odshora. Že jsou vlasy korunou krásy platilo určitě v každém období. V 50. letech se vlasy zkracovaly do délky pod čelist i nad ramena. Kratší a méně objemný účes vyvažoval bohatost sukní a populární byl zejména u žen v domácnosti. Kratší bob nebyl tak náročný na vytváření účesů, bylo však třeba vlasy častěji stříhat. Nosily se samozřejmě i dlouhé a středně dlouhé účesy. Mladší dívky, stejně jako dnes, preferovaly spíše vlasy dlouhé. Krásnou ilustrací účesů, která se určitě mnohým milovníkům 50. let vybaví je Audry Hepburn ve filmu Prázdniny v Římě. Zprvu dlouhé kadeře si Aurdey nechá zkrátit na velmi krátký účes. Nakadeřené vlasy tak sahaly krátce pod uši. Stejně jako ve 40. letech bylo v módě vlasy ondulovat a vytvářet na nich uhlazené vlny. Ofinu si ženy často nechávaly zastřihnout do půlky čela, čímž získaly poněkud rošťácký vzhled. Elegantní drdoly také nebyly výjimkou.

Audrey Hepburn ve filmu Prázdniny v Římě

K účesům patří neoddělitelně i klobouky. Ty byly v padesátých letech mírně na ústupu, nejčastěji ženy volily spíše menší klobouky nebo pokrývky hlavy. Mezi oblíbené patřily také květiny do vlasů nebo zakomponování šátku do účesu.

Oděv

Z Paříze proudily do celého světa nové střihy a trendy. Mezi nejznámější návrhářská jména tehdejší doby patřil samozřejmě Christian Dior, který zavedl siluety střihů "Y" "H" a "A". Dále Hubert de Givenchy, který oblékal již výše zmíněnu Aurdey Hepburn. Mezi jeho barvy patřily pastelové odstíny růžové, modré i žluté. V neposlední řadě se na scéně opět objevila Coco Chanelle, se svým nenuceným elegantním kostýmkem a dlouhou šňůrou perel. Později v 50. letech se na světový módní trh snaží prosadit i Italská móda. 

Tehdejší přiléhavý živůtek měl mnoho podob, do popředí se dostávají košilové límce a zapínání na knoflíčky i princesový střih, který dokonale vypasuje siluetu. Dekolt byl také často tvarován rafinovaným řasením nebo střižením do "V". Řasené rukávy ustoupily, kopírovaly spíše přirozený zaoblený tvar ramen. Když se někde ubere, musí se jinde přidat... Nejoslnivější částí módy 50. let byly bez pochyby široké sukně v délce ke kolenům a delší. Na bohatosti získávaly díky mnohavrstvým spodničkám a krinolínám. Aby spodničky držely tvar, škrobily si je ženy i dívky cukerným roztokem. Krom kolových a řasených sukní se nosily i pouzdrové sukně zužující se ke kolenům, taktéž v "Tea" délce, tedy pod kolena. Krom samotných šatů byly také velmi populární kostýmky, vypasované pletené svetry, a kalhoty, rovněž se zvýšeným pasem. Saka byla vypasovaná, stejně jako dlouhé kabáty s rozšířenou sukní. Pro tehdejší kabát byl typický také střih "A".

Ikonický kostýmek od Diora

Do módy se dostala pestrá škála barev, krom těch pastelových to byla i červená nebo třeba hnědá. Na popularitě nabíraly také tištěné vzory. Na tehdejší ženě jste mohli vidět různé geometrické vzory včetně puntíků, které se staly typické pro roccabilly styl. Mezi další vzory patřily ty květinové, tartan a také neobvyklé potisky psíků nebo balónků

S rozvojem průmyslu se dostávají umělé materiály i do oděvnictví. Krom halenky z nylonové látky si také ženy mohly dopřát kabelky z umělých materiálů zdobené umělými perlami nebo řasením. Kabelky byly ale samozřejmě stále k dostání kožené či textilní, a to nejrůznějších střihů. Střevíce na vysokém podpatku měly taktéž mnoho střihů. Od kulaté špičky po tu špičatou byly boty zdobeny různými pásky, mašlemi nebo ražením.

Do naší republiky se tato světová móda dostala až v průběhu druhé poloviny 50. let a vrcholila následně v uvolněnějších letech šedesátých.  

Móda z ulic 50. let

Není pochyb, že 50. léta vnesla do světa módy velkou dávku ženskosti, kterou si ženy, unavené válkou a mužskými pracemi, které během ní musely zastat, určitě zasloužily. My dnes můžeme obdivovat, jak elegantní a kouzelné uměly tehdy ženy být, jak nádherné a do detailu propracované byly jejich šaty. Jaký názor máte na módu této dekády Vy? Nacházíte inspiraci z této dekády ve vlastním šatníku? A především... Dokázaly byste si představit žít v kůži (i šatech) tehdejší ženy? Napište nám do komentářů.

 

Číst článek
4 položek celkem