Vraťme společně eleganci do ulic <3

Móda 40. let

V předchozím článku jsme si přiblížili módu 50. let. V následujících článcích budeme postupovat po desetiletích dále do minulosti. Dnes se podíváme na módu a historické souvislosti let 40. 

Asi každému se jako první ve spojení s 40. lety vybaví II. světová válka. Ta přirozeně ovlivňovala veškeré dění a životy zúčastněných zemí. Velmi brzy začal být nedostatek všech materiálů, včetně těch oděvních. Stejně tak vzhled vojenských uniforem se určitým způsobem dostal i do světa módy. Materiál určený pro šití oděvu byl, stejně jako třeba potraviny, určen přídělem. Z počátku desetiletí bylo centrum módy ve Francii. Po obsazení Francie Německem někteří návrháři utekli do neokupovaných zemí, ti, kteří zůstali dál vytvářeli své návrhy, které se však nedostaly za hranice Francie. Už v první polovině 40. let jsme tak mohli u návrhářů z Paříže vidět první široké sukně, jak je známe z let 50. Návrhy oděvů z USA nebo Velké Británie však měly o mnoho hladší a jednodušší linii. Ve střizích byl zohledněn také výše zmíněný nedostatek materiálů. 

U nás byla první polovina 40. let ve znamení Protektorátu Čechy a Morava. Práva žen byla oproti svobodnému Československému státu během nacistické okupace potlačeny. Ženy, které do té chvíle mohly volit a být politicky aktivní i politicky vystupovat, najednou ani nesměly vstoupit do tehdy jediné politické strany - Narodí souručenství. Krom matek malých dětí byla na ženy uvalená pracovní povinnost. Tehdejší žena měla být střídmá a zároveň elegantní. Střídmost se dotýkala jak oděvu, který měla žena celé rodině přešívat, tak třeba i líčení. To mělo být jemné, a ne příliš výrazné. Naopak tomu bylo za oceánem, kde si ženy ve velkém začaly výrazně rudou barvou líčit rty, právě na znamení svobody a ženskosti. 

Silueta

Pro 40. léta je typická poněkud hranatá silueta postavy. Inspiraci k ní můžeme zahlédnou při pohledu na mužskou postavu ve vojenské uniformě. V kurzu byla silueta ve tvaru obráceného trojúhelníku, čehož ženy dosahovaly pomocí vycpávek v ramenou a nabíraných rukávů. Výrazný vrch živůtku přecházel v útlý pas a úzkou sukni střiženou těsně pod kolena. Ideálem většiny mladých žen bylo být štíhlá a vitální.

Účes

Každá správná dáma musela mít dokonale upravené a uhlazené vlasy. Ve 40. letech se ženy pomocí účesů snažily zahalovat či odvracet pozornost od domnělých nedokonalostí své tváře. Pokud například měla žena široký obličej, česala si vlasy více do výšky, aby opticky prodloužila tvar hlavy. Pokud se tvář zdála ženě příliš úzká, vytvářela objem z vlasů na bocích hlavy za ušima. Množství účesů ve 40. letech bylo opravdu velké. Vlasy se ondulovaly, nosila se pokládaná vlna a mnohý si jako první vybaví tzv. "Victory rolls". Jednalo se o prameny vlasů stočených do ruličky, která byla připnutá k hlavě. Na jedné straně tak vzniklo navršené množství vlasů, na druhé pak rulička podobná prstenci. Pozici těchto Victory rolls ženy volily podle tvaru svého obličeje. Někomu slušely sepnuté spíše na bocích hlavy, někomu zase přímo uprostřed. "Roličky" bylo možné různě stáčet a tvarovat, vzniklo tak nepřeberné množství variant účesů. Roličky v účesech získaly také na šířce a zejména ženy s kratšími vlasy pro jejich objem používaly i vycpávky ve tvaru oválků. Kdo si někdy vyzkoušel vytvořit tento účes, pravděpodobně tuší, že je k tomu potřeba dostatek času a především cviku. Ženy tak často navštěvovaly salóny, kde si nechaly vlasy stříhat i upravovat do rozličných účesů. Nejčastěji měly vlasy délku po ramena. Dalším z účesů byl například tzv. "Poodle hair", účes opravdu připomínající pudlíka. Ženy jej vytvářely sepnutím nakadeřených vlasů na vršku hlavy. Dlouhé vlasy se kvůli praktičnosti česaly do drdolů nebo splétaly do copů upevněných k hlavě.

V módě byly samozřejmě i klobouky rozličných tvarů a když bylo třeba více praktičnosti, sáhly ženy po šátku nebo po turbanu.

Oděv

Jak již bylo výše zmíněno, materiálu byl nedostatek a většina z něj putovala k válečným potřebám na frontu. K angorské vlně, do té doby oblíbené, se tak dostali pouze letci, které měla hřát při letech ve velkých výškách. Občas se tak stalo, že si žena z nouze ušila šaty třeba ze závěsů. K zajímavostem také patří, že byl omezen počet knoflíků a kapes při šití nového oblečení. Známým faktem je i to, že nedostatek nylonových punčoch vedl dívky a ženy k malování švu na zadní stranu nohou, aby je tak alespoň simulovaly.

Jedním z nejvýraznějších rysů tehdejšího dámského oděvu byly nabíraná ramena často doplněna o vycpávky. Návrháři se pro ně inspirovaly u pánských vojenských uniforem. Válka tedy krom nedostatků zasáhla svět módy i vizuálně. Ani při nedostatku materiálů však nebyly střihy strohé a nudné. I s málem látky lze vytvářet rafinované střihy. Například živůtky byly řešeny různými tvary límečků, vázankami, knoflíkovým zapínáním nebo řasením, to krom výstřihů často také tvarovalo dekolt. Ve zdobení se také objevovaly sámky, sklady nebo volánky. Přiléhavý nebo více řasený živůtek byl ukončen útlým pasem. Pouzdrové či áčkové sukně končily těsně pod koleny. Oproti 30. letům tak došlo ke značnému zkrácení, šetřilo se opravdu na každém centimetru. Méně široké sukně byly také praktičtější pro práci. Zajímavosti bylo sukním dodáno díky řaseným volánům či skladům. K praktickým záležitostem nově patřilo využívání zipu. Hospodyňky doma často napodobovaly tzv. zástěrové šaty s nabíranými rukávy od návrhářky Claire McCardell. Velké oblibě se těšily také tvídové kostýmky. Pro praktickou ženu tu pak byly dlouhé kalhoty s vysokým pasem.

Návrháři začali hojně využívat pestře barevné látky a geometrické abstraktní vzory, čímž vybočili z dosud populárních jemných béžových odstínů, případně černé a bílé. U tehdejší moderně oblečené dámy jste tak mohli spatřit výrazně žluté nebo modré tóny, které ve svých návrzích používal třeba Jacques Fath. Bavlněná plátna bývala potištěna různými vlasteneckými motivy, mezi ně patřily například i kotvy.

Výrazným návrhářem, který se na scéně módy objevil po II. světové válce byl Christian Dior. Už tehdy přišel s prodlouženou délkou sukní, které byly bohatě řasené nebo získaly objemu díky spodničkám a krinolínám. Ve svých oděvech užíval také korzetu, často všitého přímo do šatů. V poválečném světě se však jeho návrhy zdály jako mrhání nedostatkovým materiálem a Diorův styl "New Look" se dočkal spíše odsouzení a na svou slávu si musel počkat do následující dekády.  

Na fotografii vlevo vidíte původní střih ze 40. let, na barevné fotografii pak můžete vidět retro šaty Shelly, které naleznete na mém e-shopu. 

Zaujala Vás móda této dekády? Navštivte naše oddělení dámské módy. Zde můžete nalézt šaty, blůzky a sukně šité dle původních střihů ze 40. let od návrhářky Lilian Wells, známé jako švadlena z Bloomsbury. Materiál je taktéž vyroben metodikou této doby. Do rukou se Vám tak dostane autentická replika historického oděvu.